Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Seznam běžících projektů

Endokrinní řízení stresových situací

Projekt se zabývá studiem fyziologických procesů v hmyzím těle, které jsou spuštěny peptidy z rodiny adipokinetických hormonů (AKH), jako bezprostřední reakce na stresové situace. Důraz je kladen na studium mobilizace anti-oxidačních stresových reakcí a na interakce AKH s dalšími hmyzími hormony (juvenilní hormony, biogenní aminy). U druhů s více než jedním AKH se studium zaměřuje na případné rozdíly v účasti jednotlivých hormonů na řešení těchto situací. (Dalibor Kodrík) 

Studium neurohormonů jako bioracionálních pesticidů

Cílem projektu je studium fyziologických aspektů úlohy adipokinetických hormonů (AKH) v hmyzím energetickém metabolismu, které by mohly být využity při kontrole hmyzích populací. Projekt zahrnuje také studium vzájemných interakcí AKH a pesticidů, které by mohly vézt za určitých fyziologických podmínek k intenzifikaci působení pesticidů. Projekt řeší i otázku jak naopak stress vyvolaný působením insekticidů ovlivňuje roli AKH v řízení energetických a dalších fyziologických dějů v hmyzím organismu. (Dalibor Kodrík)

Hledání nových zástupců adipokinetických hormonů (AKH) u hmyzu a korýšů a charakterizace jejich úlohy v metabolismu

Projekt monitoruje a charakterizuje AKH u těch druhů hmyzu, kde tento hormon nebyl dosud popsán a snaží se získané poznatky využít ke studiu jejich fylogenetických vztahů. Důraz je kladen také na popis hormonů z rodiny AKH u některých druhů korýšů (Isopoda) a studium jejich vlivu na energetický metabolismus a pohybovou aktivitu. U vhodných hmyzích druhů sleduje projekt roli AKH v mobilizaci lipidů a sacharidů s přihlédnutím na podrobnou molekulární charakterizaci jejich metabolitů. (Dalibor Kodrík)

Role cirkadiánních oscilátorů při regulaci denní rytmicity chování a fotoperiodismu

Cílem projektu je získat základní informace o fotoperiodické regulaci sezónních vývojových programů (zejm. diapauzy) hmyzu na molekulární, buněčné a biochemické úrovni. Klonováním genů "cirkadiánních hodin" a porovnáním jejich exprese v CNS u divokých a mutantních (nefotoperiodických) kmenů hmyzu chceme najít potenciální společné funkční prvky biologických hodin a biologického "sezónního kalendáře". Dále studujeme roli biogenních aminů, jakožto možných mediátorů přenosu fotoperiodické informace v CNS hmyzu. V současnosti je fyziologická podstata "sezónního kalendáře" zcela neznámá. Snažíme se o prvotní vhled do mechanismu jeho fungování na základě analogie s poměrně dobře prostudovaným mechanismem cirkadiánních biologických hodin. (Vladimír Koštál)

Fyziologické adaptace pro přežití za nízkých teplot

Jak fungují mechanismy, které umožňují hmyzu přežít dlouhodobé vystavení podnulovým teplotám během přezimování? Využíváme celou škálu fyziologických a biochemických metod ke sledování: (1) akumulace nízkomolekulárních kryoprotektantů a aktivace jejich biosyntetických enzymů; (2) změny ve fosfolipidickém složení biologickýh membrán; (3) iontové homeostáze a primárních transportních systémů svázaných s metabolismem ATP. Poznání těchto mechanismů napomůže při vývoji technologií pro dlouhodbé skladování biologického materiálu za nízkých teplot. (Vladimír Koštál)

Odpověď na změny faktorů prostředí u hmyzu z tropických a suchých habitatů

Chladová odolnost, jako komplexní adaptace na všech úrovních biologické organizace, je důležitou podmínkou pro rozšiřování druhového areálu ve směru od rovníku k pólům (ať už přirozeným procesem imigrace a kolonizace nebo po umělé introdukci do nového prostředí). V rámci tohoto projektu zjišťujeme, nakolik jsou různé fyziologické "pre-adaptace" pro přežití v chladném temperátním podnebném pásu přítomny u různých druhů hmyzu, které se vyskytují v tropech nebo v teplém temperátu. Výsledky mohou být využity k predikci změny areálu druhu v souvislosti se změnami klimatu. (Vladimír Koštál)

 

Cz | En
Webmaster: Jan Okrouhlík | Osoba zodpovědná za obsah: Dalibor Kodrík
Tvorba webových stránek Artamira webdesign studio